Publikace

LETÁČEK POHÁDKA ŠNEČÍ 2007

Snecek

Ukázka z textu:
Bylo nebylo. Za devatero tůněmi a desatero loukami, tam kdesi daleko, ležela zahrada. V ní stál dům.
A uprostřed zahrady seděl hlemýžď jménem Jindřich. Závistivě hleděl k domu. Nevnímal okna otevřená létu, neviděl lidské postavy v místnostech, neviděl vyrovnané knihy na regálech, nevěděl, že se dívá na knihovnu. Viděl jen DŮM. Závistivě povzdechl: „ Takový hezký domeček! Takový VELKÝ domeček. Kolik šnečků by v něm mohlo bydlet.“ Zavrtěl se nespokojeně a pro sebe si dodal: „A já nemám nic. Jsem šnek bezdomovec.“ Náhle se zašklebil: „To by tak hrálo!“ A uzrál v něm plán. Nastěhuje se tam! A bude mít největší šnečí obydlí na světě. Jistě ho dají do Guinessovy knihy rekordů. Jak si usmyslel, tak udělal. Otevřeným oknem si vlezl dovnitř. Trvalo mu to sice asi týden, protože, jak víte, šneci nejsou rekordmani ve sprintu, ale měl štěstí. Okno bylo často otevřeno.
Druhý den, i ty další po Jindřichově nastěhování, se podivovali čtenáři i knihovnice nad množstvím stříbrných cestiček, které protkávaly budovu. Mířily na všechny světové strany. třebaže byl hlemýžď Jindřich tvor pomalý, nedala se mu upřít cílevědomost. A tak propátral veškeré koutky knihovny. Ke svému nadšení našel vše, co potřeboval. Dokonce i víc, než potřeboval. Jakýsi posměšný popěvek "šnečku, šnečku, vystrč růžky, dám ti krejcar na tvarůžky", nalezený v dětské knížce říkadel, ho přiměl potupně zjišťovat, co je to krejcar. Dokonce, milé děti, nevěděl ani, co jsou to tvarůžky. "Tak to ne," řekl si Jindřich, "takovéhle knížky číst nemusím. To bych se tu pinožil desetiletí. Kapka neznalosti neuškodí. Ale nikdo se mi nebude posmívat!" A celé bezbranné říkadlo zaslizal.

základní informace:
název letáčku
Pohádka šnečí
text
Jaroslava Šumpelová
ilustrace
Ivana Vaňková
sestavila
Ivana Vaňková
vydala
Městská knihovna Velké Meziříčí roku 2007
rozebráno

zajímavosti
dárek pro hosty dne dětské knihy o šnekovi Jindřichovi shánějícím ulitu v naší instituci